Vernon L. Smith je považován za zakladatele experimentální ekonomie, která spolu s experimentální politologií tvoří dvě velmi mladé vědecké disciplíny. Na Masarykově univerzitě je společně propagují a zabývají se jimi odborníci z ekonomicko-správní fakulty a fakulty sociálních studií.
Myšlenka laboratorního testování teoretických modelů byla dlouho ekonomy i politology odmítána. Laboratorní experimenty začaly do sociálních věd a ekonomického výzkumu pronikat v šedesátých letech dvacátého století a jejich boom nastal v letech osmdesátých v ekonomii a v politologii v letech devadesátých. Společný projekt ESF a FSS patří mezi vybrané mezifakultní projekty financované Masarykovou univerzitou.
Experiment v ekonomii spočívá ve vytvoření kontrolovaného prostředí za účelem napodobení zjednodušené ekonomické situace. Slovy Vernona Smithe: "Vezmeme určité tvrzení ekonomické teorie a pomocí lidí ho ve sledovaném prostředí testujeme." Kromě ověření platnosti ekonomických modelů umožňují experimentální výsledky také doplnění teorie tam, kde chybí, nebo je neúplná. Mohou být rovněž významným nástrojem napomáhajícím politickému rozhodování.
Účastníci experimentu (nejčastěji se jedná o studenty) jednají v rámci hry definované vedoucím experimentu. Pokus se může dělat s pomocí dotazníků, dnes se však stále více využívá specializovaných počítačových laboratoří, v rámci nichž jsou účastníci izolováni od okolí a jejich chování zachycuje informatická síť. Jako taková laboratoř může sloužit i přizpůsobená počítačová učebna. Existují také vysoce sofistikované experimenty, prováděné v rámci neuroekonomie, které využívají například magnetickou rezonanci.
Experimenty v ekonomii musí dodržovat určité obecné principy. Musí být zopakovatelné, jejich účastníkům je až na výjimky zajištěna anonymita, nelže se jim a navíc si odnesou odměnu v závislosti na svém jednání v rámci hry.
Důležité je motivování subjektů. Jinými slovy je potřeba přimět účastníky, aby brali hru a svou účast v ní vážně. Nejčastěji se jedná o peníze, které se jim vyplácejí na konci experimentu. Způsoby odměňování se liší (vyplacení částky nastřádané v průběhu celého experimentu, ve vybrané periodě, vylosovanému subjektu aj.), z důvodu věrohodnosti by ale měly být oznámeny před zahájením hry.
Jednoduché ekonomické experimenty mohou být rovněž zábavnou a užitečnou pomůckou při výuce ekonomie. Umožňují tak studentům přiblížení a lepší pochopení studované (jinak teoretické) situace. Na ekonomicko-správní fakultě jsou experimenty již několik let tradiční součástí výuky předmětu Veřejná ekonomie.
Experiment přináší celou řadu výhod také politologům. Umožňuje simultánně pozorovat jedince nebo skupiny a jejich chování v různých zamýšlených stavech světa. Sledování v reálném světě to neumožňuje. Největší výhodou experimentálního výzkumu je skutečnost, že neukazuje pouze to, jaké sociopolitické jevy se ve společnosti odehrávají, ale umožňuje zkoumat také to, jak fungují konkrétní příčiny a důsledky těchto jevů.
Experimentální politologie do značné míry vychází z výzkumné tradice ekonomické, především pak v oblasti výzkumu témat, jako je individuální rozhodování nebo volební chování. Vychází ale také z psychologických experimentů. Na rozdíl od ekonomických nemívají podobu jednoduchých her, ale snaží se vytvořit prostředí více napodobující reálný svět. Navíc je v této tradici obvyklá určitá míra manipulace účastníky („neříkání pravdy“), jež je odhalena většinou až po ukončení experimentu. Všichni účastníci pak jako motivaci obdrží stejnou odměnu bez ohledu na svůj výkon v průběhu pokusu.
Politologové spojují obě výchozí tradice a využívají je tak, aby získali co nejlepší nástroje k zodpovězení nejrůznějších výzkumných otázek. Velká část experimentálního výzkumu politiky se přitom nachází na pomezí více oborů, například problematika sociálních sítí a sociálního kontextu, téma etnické identity a mobilizace, téma genderových stereotypů, rasová identita a politická participace, teorie demokracie a rozvoje.
Experimentální ekonomie a politologie mají samozřejmě určitá omezení a nevýhody. Základním problémem je odpověď na otázku, do jaké míry chování v laboratoři reprezentuje reálné chování lidí ve skutečném světě. Experiment však významným způsobem doplňuje další empirické postupy, jako jsou statistické analýzy, dotazníky nebo terénní studie. Výhodou pokusů oproti těmto metodám je kontrolovatelnost prostředí, v němž se konají.
Přihlásit se do experimentu nebo se dozvědět více můžete na webových stránkách experiment.econ.muni.cz.
