Po ekonomické krizi v roce 2008 se výrazně zvedl zájem o finanční vzdělávání a budování finanční gramotnosti u lidí. Barbora Buchtová se k tomuto tématu dostala při studiu na Ekonomicko-správní fakultě MU, kde teď sama předmět s tímto názvem vyučuje. Do výuky promítá zkušenosti z několikaletého pobytu v zahraničí, kde se tématu financí také věnovala.
Jak říká, nemá slovo gramotnost ve spojení s financemi příliš ráda. Víc se jí líbí anglické označení této oblasti – capability – označující schopnosti. Budování finanční gramotnosti má totiž především pomoci lidem, aby se uměli v této oblasti lépe rozhodovat, byli odolnější vůči nevýhodným nabídkám či podvodníkům, ale byli také odpovědnější. „O peníze je potřeba se starat pravidelně, věnovat jim čas a úsilí, nerostou na stromě,“ přibližuje Buchtová, proč by toto téma mělo lidi obecně zajímat.
I proto je předmět zaměřený na finanční gramotnost, otevřený všem studentům MUNI. Mohou v něm rozvíjet své dovednosti a schopnosti, jak se starat o své peníze, ale získají také znalosti, které mohou třeba jako dobrovolníci využít při pomoci dalším lidem. „Ráda bych, aby si i současní studenti vyzkoušeli znalosti z předmětu v praxi. Není totiž jednoduché vysvětlovat lidem věci tak, aby je pochopili. A obzvlášť v otázkách financí je třeba komunikovat správně, být taktní. To se nejlíp učí praxí,“ říká Buchtová, která jako doktorandka na fakultě pomáhala v rámci projektu na zvyšování finanční gramotnosti v azylových domech i ve věznici.
Zkušenosti ze zahraničí
Motivovalo ji to i k tomu, podívat se na zkušenosti s tímto oborem v zahraničí. „Finanční vzdělávání je na velmi dobré úrovni v Austrálii a na Novém Zélandu a měla jsem štěstí, že jsem dostala pozici jako výzkumnice na Massey University na Zélandu. Pracovala jsem tam ve výzkumném centru finančního vzdělávání, které se zaměřuje na krátkodobé i dlouhodobé studie na toto téma. Sledují například, jak se k otázkám finanční gramotnosti staví lidé s rozdílným kulturním základem, původní obyvatelstvo ostrovů, nebo jak co nejlépe tyto věci vysvětlovat a učit.“
Když dokončila doktorské studium v Brně, dostala Buchtová nabídku učit ve Spojených státech, kde je finanční plánování také hodně rozvinuté. „Spolupracovala jsem tam se špičkami v oboru a potěšilo mě, že u nás děláme v této oblasti hodně podobné věci. Jen tam je institucionální podpora mnohem vyšší.“ Pobývala v Texasu a učila například osobní finance nebo spotřebitelské úvěry. Tyto předměty jsou tam podle ní víc zaměřené na aplikace a praxi z pohledu jednotlivce.
Její bohaté zkušenosti z výzkumu, ale i výuky a finančního koučinku ukazují, že na osvojení si toho, jak zacházet s penězi, nestačí jen výukové materiály a jednorázové kurzy. „Většinou je to o dlouhodobější práci s lidmi, předávání informací, sledování jejich chování či pokroků. Často jim totiž chybí zpětná vazba, pocit, že je někdo v jejich snažení podporuje. Velmi důležitá je také motivace.“
Mezinárodní výzkum
Nejen pro finanční vzdělávání je pak nesmírně důležité dělat věci „na míru“. Nejde mluvit o financích a jejich řízení stejně s lidmi například s rozdílnými příjmy či zázemím. Díky podpoře z evropského programu Erasmus+ proto začala spolupracovat také s Vídeňskou univerzitou a německou Univerzitou FOM na výzkumu toho, jak co nejlépe zprostředkovat finanční vzdělávání sociálně slabým vrstvám obyvatelstva. Se zahraničními kolegy a Martinem Svobodou z Ekonomicko-správní fakulty MU chtějí zjistit, jaká témata by mělo vzdělávání zahrnovat, jakými způsoby by se měla sdělovat a jaká jsou specifika jednotlivých zemí v této oblasti. Výstupem by pak měly být doporučení, ale i osnovy a podklady k podpoře finanční gramotnosti, které by šly modelově využít i pro další evropské země.
Součástí projektu bude mimo jiné test finanční gramotnosti, v němž se každý může otestovat a zjistit si, jak na tom v této oblasti je. „Do budoucna by pak náš program měl člověku po skončení testu nabídnout vhodnou formu vzdělávání či doplnění si chybějících znalostí,“ dodává Buchtová.
Další iniciativou z této oblasti je projekt realizovaný ve spolupráci s proděkankou pro nelékařské studijní programy Lékařské fakulty MU Andreou Pokornou, která je rovněž přednostkou Katedry ošetřovatelství a porodní asistence. Projekt je zaměřený na “Health & Financial Literacy“, který získal podporu v rámci programu Erasmus+ na základě mezinárodní spolupráce s odborníky z italské University of Udine a slovinské University of Primorska. Projektové aktivity mají pomoci rozvíjet klíčové kompetence vyučujících a studentů zdravotnických profesí a zvyšovat jejich zdravotní a finanční gramotnost za účelem šíření těchto kompetencí dále ve zdravotnickém sektoru , a přeneseně také u starších obyvatel a pacientů, o něž zdravotníci pečují.
Šířit finanční znalosti Buchtová ale nechce jen prostřednictvím univerzitních kurzů, ale skrze vzdělávání studentů a dospělých a budování jejich praktických zkušeností chce zasáhnout celou společnost. „Lidé o to téma mají zájem, je dobré si s nimi o penězích povídat. Často se ukáže, že jen nemají potřebné sebevědomí nebo pocit, že nemají možnost se o ně starat. Kolikrát se třeba rodiče či prarodiče ptají na radu a třeba i touto cestou se dá přirozeně působit a zvyšovat tak povědomí společnosti o tom, jak se o finance starat, na co si dávat pozor,“ dodává Buchtová.
