Čtyři měsíce studia v Austrálii, dva měsíce cestování po Novém Zélandu a přílet domů šest dní před státnicemi. Absolventka Ekonomicko-správní fakulty MU Daniela Znojová si konec svého studia nenaplánovala úplně jednoduše, ale naštěstí vše vyšlo a v březnu ji čekají promoce.
Ještě před dokončením studia na Masarykově univerzitě chtěla Daniela naposled využít příležitosti a odjela studovat prestižní Deakin University v australském Melbourne, odkud se vrátila nadšená. „Vyjet za studiem je jedna z nejdůležitějších zkušeností, kterou si studenti mohou z univerzity odnést. Pobyt v zahraničí má nevyčíslitelnou hodnotu a zároveň je to skvělá investice do budoucna. I proto jsem vyrazila za studiem podruhé, i když jsem si po ročním pobytu na Erasmu v Anglii říkala, že už kvůli dlouhému odloučení od manžela nikam nepojedu,“ směje se Daniela.
Na svůj první pobyt vyrazila už během bakalářského studia v Ostravě – na rok do britského Huddersfieldu, odkud si dovezla díky double degree programu i britský titul BA (Hons). Podruhé ji i díky jedinečné možnosti studovat přes MU na prestižní univerzitě, kde se standardně platí vysoké školné, nakonec zlákala Austrálie.
„Studovat v Austrálii bylo zase něco úplně jiného, protože vzdělávací systém v Austrálii je od toho českého dost odlišný. Měla jsem zapsané jen tři předměty, ale i tak to bylo časově velmi náročné. Do každého předmětu jsme v průběhu semestru psali snad tři eseje a jednu velkou závěrečnou esej. Předměty, které jsem měla zapsané, sice neměly žádné zkoušky, ale materiálů, které jsem musela nastudovat a pochopit, abych napsala kvalitní práci, bylo opravdu hodně. Ve výsledku si ale z předmětů pamatuju mnohem více, než kdybych se slepě biflovala na test,“ přibližuje absolventka ekonomicko-správní fakulty.
Bez knihoven by to nešlo
Kvůli časové náročnosti studia, se kterou nepočítala, jí ale nevyšel původní plán dopsat a odevzdat diplomovou práci na MU během semestru v Austrálii. Diplomku nakonec musela dokončovat ještě ze Zélandu. Místo aby dva měsíce cestovala nádhernou krajinou, strávila nějaký čas také tím, že na Zélandu hledala knihovny, kde mohla psát, nabít si počítač a připojit se na internet. Bez pomoci knihoven by to jen stěží zvládla a za jejich služby dokonce chtěla poděkovat i v úvodu diplomky.
„Po Zélandu jsem cestovala s manželem, který za mnou přiletěl do Austrálie už v listopadu, když skončil semestr. Měli jsme už dlouhé měsíce dopředu vymyšlené, že koupíme dodávku a procestujeme oba ostrovy. Byl proto docela naštvaný, že dopisování diplomky naše cestovatelské plány občas narušovalo. V dodávce jsme totiž neměli elektřinu, takže poté, co jsem odešla z knihovny nebo kavárny, jsem měla zhruba hodinu a půl na psaní, než se mi vybila baterka,“ vzpomíná Daniela. Dneska se tomu už jen směje, ale tehdy jí do smíchu zrovna moc nebylo.
I přes spoustu stresů je ale ráda, že přece jenom vyrazila. Semestr v Austrálii si užila se vším všudy, včetně toho, že procestovala celé jihovýchodní pobřeží a podívala se i do Tasmánie nebo na Fiji. Svou přírodou ji uchvátil i samotný Zéland, ani dva měsíce na to prý nestačily.
„Jsem moc ráda, že jsme si vyzkoušeli na dva měsíce žít v dodávce a zároveň při tom pracovat. A docela jsme si to jako správní skauti užili. Člověk byl celý den venku a v přírodě, prostě úžasná svoboda. Možná si to zase jednou zkusíme, třeba na cestách po Evropě nebo Americe,“ říká dnes již čerstvá absolventka Masarykovy univerzity.
