Málokteré evropské město je tak často dáváno do souvislosti s nezávislou kulturou a svobodomyslným životním stylem jako Berlín. Pád Berlínské zdi a ustanovení nově sjednocené metropole hlavním městem Spolkové republiky Německo ale přinesly nevyhnutelnou gentrifikaci.
Jedna generace Berlíňanů za druhou tak tvrdí, že už život v tomto dost netypickém hlavním městě není to, co býval. Duch DIY (Do it yourself) přístupu postupně migruje ze čtvrti do čtvrti a zdá se, že za sebou zanechává pouze developery.
Boj o dobré bydlo
Jedním z problémů, se kterým se současný Berlín i studenti v něm žijící potýkají, jsou rychle rostoucí ceny bytů. Přesto je o volná místa obrovský zájem. Kvůli dlouhým čekacím listinám na koleje se pak jednoduše může stát, že na začátku semestru nemáte kde bydlet a jste odkázáni na nocování v nejlevnějších hostelech a absolvujete desítky prohlídek bytů týdně.
Prvních pár dní jsem bral tuto situaci jako poměrně zábavnou zkušenost. Těšil jsem se na poznávání města a na moment, kdy najdu vysněné bydlení a budu mít to štěstí, že jsi mě majitel vybere ze zástupu zájemců. Když jsem se pak po dvou týdnech neustálého přesouvání z hostelu do hostelu v neuvěřitelném mrazu stěhoval s brněnským spolužákem do bytu na hranici Kreuzbergu a Neuköllnu, byla moje úleva takřka hmatatelná.
Skok do 20. století
Náš byt byl svojí polohou pro studentský život ideální – Mehringdamm je klidné zákoutí jinak tepající čtvrti, ze kterého je to zároveň blízko do Mitte, kde se nachází drtivá většina fakult Humboldtovy univerzity i místní Institut für Musikwissenschaft. Již od prvních momentů na škole bylo jasné, že se budu setkávat s takřka o pravým opakem toho, čím se zabýváme na hudební vědě v Brně.
Těžiště výzkumu a výuky tvoří 20. století a populární hudba. Zároveň jsme měli k dispozici velké množství interdisciplinárních předmětů, které se zabývaly současnými kulturologickými teoriemi, kulturními a sociálními rozměry nacionalismu nebo třeba i současnou uměleckou berlínskou scénou. Velký důraz na samostatnou přípravu studentů a přístup k poměrně raritním pramenům z nespočetného množství oborů dělaly ze studia náročný, ale inspirativní proces.
Volný čas pak vyplňovaly každodenní koncerty, výstavy a procházení všemožných koutů Berlína, což mi přineslo i pociťování již zmiňované proměny sociální struktury jednotlivých čtvrtí a stále propastného rozdílu mezi částmi východního a západního Berlína.
Berlin is not dead. Nebo ano?
Časté rozhovory a diskuse s místními a spolužáky se také často točily kolem toho, jakou přeměnou toto velkoměsto v posledních dvaceti letech prošlo. Tyto momenty dostaly poměrně úsměvně nový kontext letos v únoru, kdy vyšel článek magazínu Rolling Stone, který rozebíral berlínskou klubovou scénu a její vývoj s postupnou gentrifikací. Spustil vlnu textů, které oznamovaly smrt tohoto města.
I přes tyto trochu nesmyslné debaty však nespočetné galerie, undergroundové hudební kluby, soudobá hudba na každém rohu a všudypřítomný pocit, že všechno jde, když se jen trochu chce, v kombinaci s kvalitní Humboldt-Universität zu Berlin dělají z německého hlavního města ideální destinaci pro studenta (nejen) hudební vědy při volbě místa pro studijní pobyt Erasmus.
Neuvěřitelná úroveň místní kreativity, která je cítit na každém rohu, ve mně zanechala po půlročním pobytu pocit, že Berlín má co nabídnout a potrvá velmi dlouho, než ho skutečně poznám.
Autor je student filozofické fakulty.
