Nový předmět zaměřený na zlepšování pedagogických schopností zavádí tento semestr fakulta informatiky. V rozvrhu je pod názvem Praktikum vedení cvičení a hlásit se do něj mohou hlavně doktorandi a studenti magisterských oborů. Ti se totiž na fakultě dostávají k výuce o něco dřív než jinde.
„Personálně zajistit cvičení tak, aby nebyla přeplněná, vyžaduje hodně lidí. Proto se vedle zkušených vyučujících z řad zaměstnanců fakulty podílejí na výuce také šikovní starší studenti,“ vysvětluje František Blahoudek z katedry teorie programování s tím, že takový systém má pozitivní zpětnou vazbu od účastníků kurzů v předmětových anketách.
Těžký úkol akademika: Jak spojit vědu a výuku?
Pokud se někdo cvičícím stane, znamená to, že jemu samotnému se v daném předmětu nadprůměrně dařilo. „Mladí cvičící mívají velkou motivaci, baví je učit. K výuce se ale dostali jako slepí k houslím, což je někdy poznat. Proto se jim novým předmětem snažíme pomoct,“ říká Blahoudek.
Sám si podobnou cestou prošel, takže ví, o čem mluví. Díky vlastním pedagogickým zkušenostem už třeba dávno zjistil, že je dobré si hodinu dopředu připravovat, což neznamená jen propočítat si příklady, které se budou řešit ve cvičení. A ví také to, že otázka, zda studenti probíranou látku chápou, nemusí být ta správná.
„Oni totiž často nerozumí, na co konkrétně se jich člověk ptá,“ přibližuje doktorand fakulty informatiky. Výzva už je podle něj jenom to, jak vlastně začít první hodinu, ve které se člověk v roli vyučujícího ocitne. Přesně to proto budou hlavní témata, která se budou v novém praktiku probírat.
Dostat se do něj mohou doktorandi, protože u těch se na fakultě informatiky předpokládá, že učit budou. Zapisovat předmět si ale mohou i magisterští nebo bakalářští studenti, pokud v daném semestru učí nebo už vědí, že budou jako cvičící v nejbližší době pracovat.
Cílem pedagoga podle Františka Blahoudka nemá být jen prosté předání informací, ale i to, aby studenti v hodinách komunikovali s učitelem a také sami mezi sebou. „Chci, aby bylo v učebnách živo a aby se mezi lidmi utvářely vazby. Stává se, že se studenti potkávají tři roky, ale vlastně se spolu za tu dobu nebaví. A to je velká škoda,“ myslí si.
