„Evropská unie nabízí obrovské množství příležitostí a my se jich na Masarykově univerzitě snažíme využít co nejvíc,“ říká Břetislav Dančák, prorektor MU pro internacionalizaci.
V čem tkví výjimečnost předsednictví České republiky v Radě EU?
Výjimečnost předsednictví spočívá v možnosti zviditelnit a prezentovat Českou republiku jako důležitý členský stát Evropské unie. Podoba předsednictví hodně závisí na tom, jakým způsobem tuto příležitost využijeme. Jsou země, které předsednictví vnímají jako velmi zásadní a důležitý moment v jejich zahraniční i vnitřní politice a naopak státy, které ho berou jako součást svého rutinního běhu, v jehož rámci musí plnit úkoly vyplývající z členství v EU. Podle mého názoru je situace českého předsednictví unikátní tím, že je bohužel opět propojená s krizí související s Ruskem. V prvním pololetí roku 2009 jsme čelili plynové krizi, kterou vyvolalo Rusko ve vztahu k Ukrajině a zbytku Evropy, a dnes čelíme ještě větší a horší eskalaci.
Uchopila podle Vás Česká republika svou předsednickou roli správně?
Domnívám se, že současné nastavení vlády a uchopení předsednické role je velmi dobré, což velmi úzce souvisí s obsazením klíčových ministerstev i rolí premiéra. Jeho schopnost reprezentovat v Evropské unii Českou republiku a její zájmy je velmi viditelná. Dobře se to ukazuje na příkladu vyjednání balíčku solidarity spojeného s nárůstem cen plynu, a především s nedostatek plynu pro některé členské státy, které jsou závislé na dodávkách z Ruska. Schopnost vyjednat taková opatření na celoevropské úrovni je jednoznačně znakem úspěchu současné vlády.
Jakým způsobem byla stanovena agenda, kterou Česká republika v rámci svého předsednictví vykonává?
Pro nás je důležité, že jsme v trojici s Francií, která předsedala před námi, a se Švédskem, které převezme vedení po nás. Musíme si uvědomit, že půlroční období předsednictví je velmi krátké a agenda, jež se nás týká, má trojí rozměr. Za prvé musíme sledovat priority, které stanovila předchozí země, a pokračovat v nich. Následuje druhá fáze, v níž se řeší aktuální problémy, jako je již zmíněná krize na Ukrajině a plynová krize. Zároveň jsme ale museli stanovit vlastní priority a ty byly podle mě zvoleny správně. Ukázalo se, že agenda energetiky, která byla již dříve mezi top prioritami českého předsednictví se teď zdůraznila ještě více. Energetická krize jednoznačně ukázala, kde se těšíme značné reputaci a od toho se odvozuje naše schopnost nalézání konsenzu. K tomu se samozřejmě přidaly také bezpečnostní aspekty a rekonstrukce Evropy po covidové pandemii. Třetí dimenze je pak spojená s předsednictvím Švédska, které bude pokračovat v agendě, kterou nastolíme a rozjedeme my.
Co může předsednictví znamenat pro českou populaci z hlediska vnímání Evropské unie?
Může pomoci pochopit české společnosti, jaký význam pro nás Evropská unie vlastně má, a proto mě těší, že Česká republika předsedá Radě EU zrovna v tomto momentu. Je totiž obecně známé, že česká populace se vyznačuje velkým euroskepticismem, který je podle mě neodůvodněný. Problém spočívá v tom, že logika vnímání EU je často postavena na dichotomii my ČR a oni Brusel, což je samozřejmě špatné chápání, protože EU není nějaká cizí mezinárodní organizace, vůči které se máme stále vymezovat. My jako členský stát spoluvytváříme její podobu a ovlivňujeme její fungování. Jednoduše řečeno to, jaká bude Evropská unie určujeme také my. A na nás tedy je, jestli dokážeme správně využít příležitostí, které se v EU nabízí.
Myslíte, že se to daří?
Můj dojem je teď takový a jsem za to velmi rád, že se naštěstí dostáváme do fáze vnímání Evropské unie, v níž si konečně uvědomujeme výhody našeho členství, a snad se ve společnosti přestanou stále zdůrazňovat různá omezení a regulace. Nutno v této souvislosti podoktnout, že v angličtině pojem regulation může znamenat předpis či nařízení, ale já bych z hlediska očekávaného jednání členských států spíše hovořil o pravidlu, které vzniká na základě společné dohody 27 členských států, protože podle něčeho je potřeba společně postupovat. U nás se pojem regulace často chápe převážně jako donucení, omezení a máme ho spojený se zákazy a s tím, že se něco nesmí. Nezřídka zapomínáme na skutečnost, že se jedná o výsledek opatření, na kterém jsme se předtím dohodli. Další problém je, že si řada lidí spojuje některá nařízení, přijatá uvnitř České republiky, primárně s naším členstvím v EU. A pak zjistíte, že transpozice úkonů do českého práva je mnohdy přísnější, než se to odehrává v řadě jiných členských zemí.
Pokud některá nastolená pravidla neodpovídají úplně přesně našim představám, hodně to pak souvisí s naší schopností promítnout zájmy České republiky do celounijního přístupu. Pokud nejsme spokojení s tím, kam EU směřuje v některých oblastech, jediný způsob, jak to změnit, je být aktivní, vstupovat do debat, nastolovat témata, získávat pro ně podporu a prosadit úpravy. Tam si myslím, že je příležitost českého předsednictví úplně největší.
V čem dalším může předsednictví České republice pomoci?
Abychom byli úspěšní, potřebujeme mít v evropských strukturách velký počet vysoce kompetentních osob, které budou pracovat v souladu s prioritami a zájmy ČR. A to se bohužel neděje v dostatečné míře. Když se podíváme na země z našeho blízkého okolí střední Evropy, jsme v tomto ohledu výrazně pozadu. Domnívám se, že to mimo jiné souvisí právě s tím přehnaným euroskepticismem, z nějž plyne nízká atraktivita EU a Bruselu jako místa, kde se mohou uplatnit talentovaní lidé. Předsednictví je skvělou příležitostí, jak tento trend zvrátit.
Jedním z ideálních míst, z něhož mohou do Evropské unie plynout talentovaní lidé, je univerzitní prostředí. Jaké výhody plynou z členství v Evropské unii pro studenty Masarykovy univerzity?
Naše univerzita je považována za instituci, která má jednu z nejširších nabídek partnerských smluv umožňujících zahraniční pobyty studentů. Smlouvy pokrývají různé oblasti zahraniční spolupráce a jsou podepisovány obvykle buď na fakultní nebo celouniverzitní úrovni. V souvislosti s EU je samozřejmě nejznámější program Erasmus+. Tady bych chtěl s nadsázkou podotknout, že navzdory obvyklému pohledu na EU, jako na organizaci plnou složitých formulářů a formálních procedur, je program Erasmus+ v podstatě jednoduchou a nejrychlejší cestou, jak získat zahraniční zkušenost na atraktivní univerzitě v zajímavé zemi. Z mého pohledu je to „nejrychleji vyplněný unijní formulář“.
Před časem univerzitní Centrum pro zahraniční spolupráci dokončilo digitalizaci celého procesu organizace mobilit v rámci EU pod souhrnným názvem Erasmus without paper (EWP), což je snaha o co nejefektivnější zpracování všech nezbytných kroků souvisejících s přihlašováním, výjezdem do zahraničí i návratem. Masarykova univerzita je v tomto ohledu velmi progresivní a byla první v ČR, která byla připravena na implementaci EWP do praxe. Rád bych na tomto místě připomenul, že program Erasmus+ se navíc netýká jenom studentů, ale i akademiků a neakademických pracovníků. Dalším významným programem je Horizon Europe, který financuje výzkum a uspějí v něm ti, kteří jsou aktivní a jsou dobře připraveni. Z Horizon Europe jsou financovány také velmi atraktivní a lukrativní ERA Chairs.
V souvislosti s českým předsednictvím v Radě EU vyslala Masarykova univerzita do Bruselu 12 svých stážistů, což je pro studenty výborná příležitost pro získání zkušeností a budování jejich kariéry.
Ano, je to přesně tak. Proces přípravy na výjezd na tuto stáž byl poměrně dlouhý, zahájil jsem ho již v loňském roce debatou nejdříve s paní velvyslankyní při Evropské unii Editou Hrdou, poté s dalšími diplomaty na různých zastupitelských úřadech. Následně se na nás obrátily státní instituce, které předpokládaly, že během předsednictví budou potřebovat větší množství stážistů a my jsme se s nimi domluvili na konkrétních agendách. Podle několika kritérií se poté u nás uskutečnila nominace vhodných kandidátů a finální výběr se pak odehrál na úrovni zastupitelských úřadů, které v tomto případě potřebují mít jistotu, že si na danou pozici vyžadující vysokou zodpovědnost vyberou opravdu správné osoby. Proto byl proces výběru dlouhý a nemohli jsme v něm samozřejmě uspokojit všechny, což ale neznamená, že ti, kdo se stážisty nestali, nemají dostatek talentu.
Když jsem nedávno s paní velvyslankyní Hrdou mluvil, velmi si pochvalovala naše stážisty a oceňovala jejich kompetenci, rozsah znalostí problematiky EU, pracovitost a spolehlivost. Myslím, že to je skvělá vizitka pro celou MU. Ojedinělost tohoto typu stáží je zřejmá, protože poslední předsednictví jsme realizovali v roce 2009. Získané zkušenosti jsou extrémně důležité z hlediska dlouhodobého budování kariéry. Když se totiž podíváme na naše předsednictví v roce 2009, Masarykova univerzita i tehdy nabídla studentům příležitost ke stážím ve strukturách EU a řada lidí, která tam tehdy vyjela, se dnes na předsednictví podílí v Radě EU už v pozicích diplomatů a vyšších státních úředníků.
Jaké jsou další aktivity Masarykovy univerzity spojené s českým předsednictvím?
V principu sledujeme dva hlavní cíle: zvýraznit naše úspěchy a mezinárodní postavení tím, že pozveme zahraniční partnery na MU a současně posílit naši viditelnost a důležitost přímo v centru EU v Bruselu. K prvnímu cíli se váže velmi prestižní a hojně navštěvovaná International Conference on Research Infrastructures (ICRI 2022), která se uskuteční v říjnu a přiláká do Brna celou řadu významných osobností nejen z EU, ale i z dalších částí světa. Masarykovu univerzitu bychom rádi jejím prostřednictvím ukázali našim významným partnerům a veřejnosti v tom nejlepším světle.
Druhý cíl se naplňuje přípravou a realizací konference v samém srdci Evropské unie v Bruselu. Počítáme s tím, že setkání se uskuteční v první polovině listopadu a konáním konference s názvem „State of the Environmental Health in Europe: Scientific Sollutions to Global Crises“ máme v úmyslu posílit naše renomé a rozšířit příležitosti spojené např. s výzkumnými granty. Na přípravě akce úzce spolupracujeme s profesorkou Janou Klánovou z RECETOXU a konferenci provazujeme s naší dřívější participací na podobném podniku konaném v rámci předcházejícího francouzského předsednictví v březnu. Využíváme tak příležitost, abychom se v Bruselu prosadili minimálně dvakrát během letošního roku. Současně zde sledujeme synergii spolupráce mezi Masarykovou univerzitou a Univerzitou Rennes 1, s níž máme dobré bilaterální vztahy a rovněž se setkáváme v konsorciu European Digital UniverCity (EDUC). Mám radost, že se nám v tomto úsilí daří rozvíjet vědecké kontakty na základě dlouhodobých vazeb.
