Události

Je to teprve nedávno, co skupina vědců ukončila letošní výzkumnou sezonu na stanici Johanna Gregora Mendela, kterou Masarykova univerzita provozuje na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě. V mnoha ohledech na ni budou vzpomínat jako na jedinečnou. Cestu a první dny na stanici badatelům zkomplikovala neobvykle dlouhá a tuhá zima. Návrat z expedice zase přírodní katastrofy na Haiti a v Chile, kde zasahovala letecká technika, která je měla přepravovat zpátky. Přesto jeden z účastníků expedice profesor Miloš Barták tvrdí: „Domnívám se, že z této sezony máme opravdu unikátní data, která snesou nejpřísnější měřítka.“

Na to, že jezdí na konference, kde prezentují svoje výzkumy před vědeckými esy, je většina z nich zvyklá. Koncem března si však několik posluchačů Masarykovy univerzity vyzkoušelo úplně jinou prezentaci. Svoji vědeckou práci představili britskému princi Charlesovi, jehož velkým přáním v rámci návštěvy České republiky bylo diskutovat se studenty univerzity o ochraně životního prostředí.

Před deseti lety platil kolega s nějakým druhem postižení mezi studenty za raritu a pedagogové často nevěděli, jak se k němu chovat. Za tu dobu se toho na Masarykově univerzitě hodně změnilo. Hlavně díky středisku Teiresiás. V květnu to bude právě deset let, co na univerzitě Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky vzniklo. Vybudovalo si takovou pozici, že většina českých vysokoškoláků se zdravotním postižením dnes kvůli němu studuje právě na největší brněnské vysoké škole. „Od začátku jsme o takovou podporu usilovali, ale nenapadlo nás, že se budeme pohybovat v dnešních číslech,“ říká Petr Peňáz, ředitel střediska, které dnes usnadňuje studium 311 posluchačům s různým postižením.

O tom, že půjde studovat na univerzitu, měl Viktor Szabo jasno ještě předtím, než nastoupil na střední školu. Přesto, že se od autonehody v devíti letech řadí mezi vozíčkáře. Nebo možná právě proto. Momentálně zdolává šestý semestr na právech a na podzim se chystá na studijní pobyt do Nizozemí. To všechno i díky Teiresiásu, Středisku pro pomoc studentům se specifickými nároky, a celkově přístupu Masarykovy univerzity k handicapovaným studentům.

Ministerstvo školství v únoru rozhodlo o poskytnutí dotace na projekt CETOCOEN. Projekt, který je financován z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, podporuje celkovou částkou téměř 544 milionů korun vybudování Centra pro výzkum toxických látek v prostředí.

Na svou funkci rezignoval v úterý 23. března děkan ekonomicko-správní fakulty Martin Svoboda. K tomuto kroku se rozhodl poté, co jej k němu vyzval rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala. Děkan Svoboda se totiž podle zjištění studentů fakulty přihlásil k autorství díla, ve kterém není jako autor uveden, a také pod svým jménem vydal dvě publikace, jejichž obsah měl již dříve vyjít v knize jiných autorů vydané v němčině.

Debatovat o ochraně životního prostředí přijel na Masarykovu univerzitu v rámci své březnové návštěvy Česka následník britského trůnu princ z Walesu. Sešel se zde nejen s představiteli univerzity, ale především se studenty, se kterými diskutoval o ohrožení životního prostředí ve světě a také v České republice. Po debatě předal princi rektor Petr Fiala Velkou zlatou medaili jako ocenění jeho významných aktivit zejména v oblasti ochrany životního prostředí.

Internet coby nové médium přinesl nejen nevídané komunikační kanály, ale také nové kontexty, v nichž se dají vyměňovat informace. Jedním z nich jsou i aplikace typu Second Life, virtuální světy, uvnitř kterých může člověk doslova žít. A samozřejmě rovněž komunikovat s dalšími. Z pohledu pragmatika, tedy jazykovědce, který studuje způsoby, jimiž se kontext podílí na tvorbě významu, se Second Lifem zabývá Andreas H. Jucker z univerzity v Curychu. Na Masarykovu univerzitu zavítal v rámci mezinárodní konference anglických, amerických a kanadských studií, která se konala na začátku února na filozofické fakultě.

Hispanistka a spisovatelka Markéta Pilátová přijela v únoru přednášet na Masarykovu univerzitu. Dlouholetá redaktorka týdeníku Respekt a autorka románů z latinskoamerického prostředí žije v současnosti v Buenos Aires, kde učí češtinu děti krajanů. Její druhý román z prostředí jihoamerických slumů nazvaný Má nejmilejší knížka vyšel teprve na podzim, už teď ale autorka usilovně pracuje na dalším.