Na jaře minulého roku jsem dostala šanci. Naučit se anglicky, najít si kamarády z celé (nejen) Evropy, poznat cizí kulturu i sama sebe. Na svůj Erasmus jsem odjela letos v lednu do Tampere. Nebudu sobec, protože jsem mohla vyrazit do světa především díky univerzitě, a podělím se o highlights ze země tisíce jezer. Někdo mi sice říkal, že by si Finsko nikdy nevybral, protože je nudné. Jak ale může někdo urazit zemi tak rozdílnou přívlastkem nudná?

Coby studentovi historie a evropských studií se mi naskytla možnost prostřednictvím programu Erasmus vycestovat do Norska, přesněji do Bergenu, kterou jsem okamžitě využil. Vzhledem k mému dlouhodobému zájmu o severské země byla volba poměrně jasná. Pro svůj pobyt jsem si vybral jarní semestr, který zde začíná už v první polovině ledna. Na místě však lze jen stěží hovořit o jaru. To zde začíná minimálně s měsíčním zpožděním.

SERIÁL: V cizím městě na cizí univerzitě Uplynulý semestr jsem strávil na právnické fakultě jako hostující učitel Fulbrightova stipendia. Masarykova univerzita byla mou první volbou mezi ostatními univerzitami v České republice i Evropě. Důvody byly jednoduché – brněnská právnická fakulta má v zahraničí výbornou pověst, obzvláště v oblasti mé vlastní praxe coby mezinárodního arbitra. Navíc jsem chtěl žít v Brně, které není přeplněno turisty a leží v krásné krajině jižní Moravy, přímo mezi rodišti mých rodičů.

Seriál: V cizím městě na cizí univerzitě Jako mnoho jiných cizinců, kteří žijí v České republice, ocitla jsem se tu i já z rodinných důvodů. Můj manžel je Čech z Brna. Seznámili jsme se v tehdejším Západním Německu, kde jsme spolu žili čtrnáct let, než jsme se krátce po převratu rozhodli „vrátit“ – pro něj to byl návrat, pro dcery a pro mě začátek.

Vydat se studovat češtinu z Brna do Glasgowa se zdá jako podařený žertík, ale kdo to někdy zkusil, ten ví, že to rozhodně stojí za to. Ve Skotsku se totiž učí česky studenti z různých zemí a erasmáci z Česka díky nim mají možnost podívat se na svou zemi jinýma očima.

Vidět v Brně na vlastní oči exotické kultury jiných kontinentů, to se studentům Masarykovy univerzity povede málokdy. Možnost navštívit Indonéský večer si tak nenechaly ujít bezmála dvě stovky studentů. Na ekonomicko-správní fakultě se mohli blíže seznámit s indonéskou kinematografií, tanci a kuchyní. A jak ochutnávka z dalekých ostrovů vypadala?