Události

Jsou zvyklí pracovat, plnit každý den spoustu povinností, které se zaměstnáním souvisejí, a dělají to tak třeba čtyřicet let. A najednou odejdou do důchodu, povinnosti odpadnou. Pro psychiku seniorů je přechod do penze velkou zkouškou. Někteří ani v důchodu nechtějí jen nečinně sedět doma, jiní si zase chtějí splnit přání, na která dřív nebyl čas. Takové jsou hlavní důvody, proč se hlásí na univerzitu třetího věku. Ta, která funguje na Masarykově univerzitě, letos slaví dvacáté výročí.

Ačkoliv je Věře Trávníčkové 77 let, její rodina od ní přesto občas může slyšet: „Jdu do školy.“ Paní Trávníčková patří mezi třináct tisíc seniorů, kteří studovali či studují na univerzitě třetího věku při Masarykově univerzitě. Přednášky navštěvuje od jejich úplného počátku, tedy už dvacet let. „Od začátku jsem studium velice prožívala a vždycky jsem si vážila toho, že se můžu i v důchodu vzdělávat na tak vysoké úrovni,“ říká Trávníčková.

„Franz Werfel je nejen pevnou součástí literární a kulturní vizitky naší země, také werfeliánky a werfeliáni jsou vyslanci literatury a kultury naší země,“ řekla ve svém projevu rakouská spolková ministryně pro vědu a výzkum ao.Univ. -Prof. Dr. Beatrix Karlová při ministerské recepci  konané 16.  dubna v rámci dvoudenní germanistické konference Franze Werfela. Stipendium Franze Werfela je určeno pro mladé univerzitní učitele v zahraničí, kteří se ve svém výzkumu zabývají rakouskou literaturou. Stipendium je podle ministryně „služebně nejstarší stipendijní program ministerstva pro vědu a zároveň nejúspěšnější stipendijní program v oblasti mezinárodní mobility.“

Systém na odhalování plagiátů ve školních pracích, který vyvinuli informatici z Masarykovy univerzity, začal sloužit i na středních školách. Jako první jej začalo využívat Gymnázium Brno-Řečkovice. Nově se připojilo k osmnácti vysokým nebo vyšším odborným školám a dalším vzdělávacím institucím, jež prostřednictvím systému Odevzdej.cz (http://odevzdej.cz/) kontrolují své seminární a školní práce.

Vystoupení politiků na školách většinou budí rozpačité reakce, organizátoři konference České parlamentní volby 2010, která se konala na začátku května na fakultě sociálních studií, se tomu chtěli vyhnout. Zdejší politologové tak pozvali politiků hned několik naráz a podrobili je palbě otázek, které měly každému umožnit udělat si vlastní obrázek o tom, koho by třeba chtěli volit.

Nejvyšší univerzitní vyznamenání, čestný doktorát převzal na začátku května světově uznávaný biolog a držitel Nobelovy ceny za chemii Kary Banks Mullis. Ocenění přijal v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity na Starém Brně. Právě tam, kde působil Gregor Johann Mendel, zakladatel oboru, pro nějž později objevy Karyho Mullise znamenaly zásadní přínos.

Volební kampani věnují média stále více pozornosti. Hodnotí se, jak ji která strana dělá po stránce technické i obsahové, a vyjadřuje se k ní také řada politických publicistů. Politologové z fakulty sociálních studií si ale řekli, že se víc obecně mluví, než doopravdy zkoumá. Zmobilizovali proto početný tým mladých vědců, převážně studentů, a volební kampaň ve třech krajích podrobili zevrubnému výzkumu.

Systém vyměřování a placení poplatků za studium má zpřehlednit nová aplikace, která funguje od začátku dubna v Informačním systému MU (IS). Studenti díky ní přímo v ISu vidí průběh procesu od vyměření poplatku, na které je systém sám dva týdny před vznikem povinnosti upozorní, až po to, zda a kdy platba dorazila na univerzitu. Studenti si také můžou nově zažádat přímo v  systému o splátkový kalendář.

Brno jako město kultury. Často se o něm tak mluví a čísla návštěvnosti brněnských galerií a muzeí svědčí o tom, že kulturních akcí je ve městě nejen dost, ale že lidé o ně také mají zájem. Ještě trochu tento zájem povzbudit se přesto rozhodli vyučující a studenti katedry výtvarné výchovy na pedagogické fakultě. V první polovině března tak uspořádali spolu s brněnskými galeriemi Týden výtvarné kultury.

Je to teprve nedávno, co skupina vědců ukončila letošní výzkumnou sezonu na stanici Johanna Gregora Mendela, kterou Masarykova univerzita provozuje na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě. V mnoha ohledech na ni budou vzpomínat jako na jedinečnou. Cestu a první dny na stanici badatelům zkomplikovala neobvykle dlouhá a tuhá zima. Návrat z expedice zase přírodní katastrofy na Haiti a v Chile, kde zasahovala letecká technika, která je měla přepravovat zpátky. Přesto jeden z účastníků expedice profesor Miloš Barták tvrdí: „Domnívám se, že z této sezony máme opravdu unikátní data, která snesou nejpřísnější měřítka.“

Na to, že jezdí na konference, kde prezentují svoje výzkumy před vědeckými esy, je většina z nich zvyklá. Koncem března si však několik posluchačů Masarykovy univerzity vyzkoušelo úplně jinou prezentaci. Svoji vědeckou práci představili britskému princi Charlesovi, jehož velkým přáním v rámci návštěvy České republiky bylo diskutovat se studenty univerzity o ochraně životního prostředí.