Události

Současný děkan Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity Josef Trna povede fakultu i další čtyři roky. Rozhodl o tom akademický senát fakulty, který ho nadpoloviční většinou hlasů 16. listopadu potvrdil ve funkci. Pokud bude děkan Trna jmenován rektorem, zahájí své druhé funkční období 1. února 2011.

„Wir sind ein Volk! Jsme jeden národ!“ Transparenty s takovým nápisem nosili před dvaceti lety Němci. A někteří je po letech vytáhli znovu. 3. října si také díky nim připomněli, že tak dlouho už se Německo nedělí na východní a západní nebo, chceme-li, na kapitalistické a komunistické, ale je už jenom jedno. I když všechny rozdíly mezi kdysi dvěma republikami dodnes nevymizely.

Chtěl vyvrátit Mendelovy principy, místo toho je potvrdil. Později získal Nobelovu cenu za genetiku. Thomase Hunta Morgana, který právě před sto lety objevil, že geny leží na pohlavních chromozomech, představuje výstava v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.

Otevření hranic v rámci schengenského prostoru si nemůže většina běžných lidí vynachválit. Cestování po Evropě zřejmě nikdy nebylo snazší. Nikdy to ale nebylo jednodušší ani pro zločince. Blížící se rozšíření Schengenu může v tomto ohledu přinést nová bezpečnostní rizika také pro Českou republiku. I když je organizovaným zločinem dlouhodobě vnímaná jako klidová zóna, a není zde proto velký prostor například pro prodej narkotik, představuje ideální místo pro praní špinavých peněz.

Před druhou světovou válkou žilo v Československu kolem tří milionů Němců. Do roku 1950 jich zde nezůstala ani desetina. Pod záminkou kolektivní viny byla většina příslušníků německé národnosti prohlášena za občany druhé kategorie a vysídlena. Zemřelo při tom na dvacet tisíc lidí a více než desetinásobek zmizel za nevyjasněných okolností. Tato skutečnost se tak promítla i do podoby české společnosti.

Zcela novou zkušenost zažila v létě tohoto roku antropoložka Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Petra Urbanová. Součástí její běžné práce je zkoumání kosterních pozůstatků. Totéž dělala i v létě. Jen za velké pozornosti médií. Urbanová totiž dostala na starost prostudování ostatků Němců, které se našly v masovém hrobě u Dobronína na Jihlavsku. Podle policie šlo o tamější obyvatele, kteří měli být odsunuti na konci druhé světové války.

Patří mezi významné světové chemiky a od roku 1994 je také držitelem titulu čestného doktora na Masarykově univerzitě. Řeč je o Herbertu Roeskym, který v říjnu přijel se svou odbornou přednáškou na oficiální otevření nové chemické posluchárny v univerzitním kampusu.

Pojem „Velká chemická“ znají dnes na přírodovědecké fakultě už jen ti největší pamětníci. Šlo o proslulou učebnu, která se nacházela v areálu na Kotlářské v současném pavilonu 7. Jedinečná byla velkou kapacitou a skvělým zázemím pro demonstrační pokusy, bez kterých si nelze výuku chemie představit. V osmdesátých letech však musela ustoupit tehdejšímu výkvětu techniky, sovětskému sálovému počítači EC1033. Po téměř třiceti letech má ale posluchárna svého nástupce, učebnu A11/132 v bohunickém kampusu.

I když 25 let znamená v lidském životě teprve překonání prahu dospělosti, v životě časopisu je to už pořádná doba. Právě takového milníku letos dosáhl v současnosti zřejmě nejvýznamnější český literární časopis. A skutečně má něco za sebou. Z předrevolučního samizdatu se přes formát sborníku a posléze revue stal literárním měsíčníkem s nákladem kolem 1 400 výtisků.

Martin Svoboda, někdejší děkan Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, uznal, že při vykazování svých publikací postupoval v rozporu se standardy a etickými zásadami akademických činností. Vyplývá to ze Svobodova stanoviska k závěrům odborné komise, které mají k dispozici rektor MU Petr Fiala a stávající děkan ESF MU Ivan Malý. Svoboda nebude nadále vykonávat funkci předsedy oborové rady doktorského studia a školitele nových doktorských studentů. Na základě závěrů odborné pracovní skupiny o tom rozhodl děkan Malý.

Od okamžiku, kdy se narodilo první dítě ze zkumavky, uplynulo už více než třicet let. Na svět mezitím touto cestou přišly přes čtyři miliony dětí a jejich počet dál narůstá geometrickou řadou. U řady párů to totiž ani jinak nejde. Společný projekt vědců přírodovědecké a lékařské fakulty by mohl posunout možnosti umělého oplodňování ještě dále. Výzkumem spermií chtějí přijít na kloub tomu, jak rozpoznávat ty, které v závodě na cestě k vajíčku vítězí.