Události

Nominaci na prestižní literární cenu Magnesia Litera vynesla absolventu lékařské fakulty Marku Fenclovi jeho knižní prvotina Vinný kámen. Ačkoli jeho poezie nakonec nezískala první místo, to, že patří mezi tři nejzajímavější knižní Objevy roku, už jí nikdo nevezme. Odborníky zaujala zejména zobrazením prostoru jižní Moravy či povšimnutím si zapomenutých a nepatrných věcí. Ocenili i jeho úsporné vyjadřování. Fenclova poetika je přirovnávána k básním Jana Skácela, ačkoli sám autor s tím spíše polemizuje. Sbírku vydalo Nakladatelství Masarykovy univerzity.

Možná jste si všimli, ať už ve svém okolí, nebo dokonce i sami na sobě, že v české akademické obci vzrůstá jakýsi neklid. Nejenom, že se neustále zvyšuje množství úkolů, které musejí lidé působící na nejrůznějších úrovních jednotlivých vysokých škol řešit, ale roste také zátěž daná požadavky administrativy, zdokonalují se až ad absurdum kontrolní mechanismy a neustále se zvyšují tzv. transakční náklady prakticky u všech činností, které děláme. Ostatně o těchto problémech jsem při stejné příležitosti (Dies academicus) hovořil v minulém roce. Kromě vzrůstající zátěže se však v poslední době děje ještě něco jiného: Stupňuje se napětí mezi nejrůznějšími aktéry vysokoškolské a výzkumné politiky, rozmáhají se rozpory a zhoršuje se celková atmosféra. Připomeňme si jen namátkou některé z nejviditelnějších konfliktních prostorů.

Než studentům a učitelům univerzity začalo jarní zkouškové období, čekal na všechny už čtrnáctý ročník akademického svátku Dies academicus. Ten je příležitostí pro udílení medailí a cen rektora významným osobnostem, vynikajícím vědcům a studentům. Předání cen předcházely projevy, v nichž představitelé univerzity hodnotili stav vysokého školství.

Předseda Evropského soudního dvora a mezinárodně uznávaný právník Vassilios Skouris převzal začátkem května v aule na právnické fakultě čestný doktorát Masarykovy univerzity. Získal jej za přínos k rozvoji právní vědy i za posilování respektu k právu.

V květnu se na Ústavu pedagogických věd FF MU uskutečnila série přednášek zajímavých zahraničních odborníků. Nejdříve Michael Bottery, profesor na univerzitě v anglickém Hullu, vystoupil se třemi tématy.

Téměř devět z deseti absolventů Masarykovy univerzity po roce až dvou letech od promoce pracuje nebo podniká. Do čtyř měsíců od promoce mělo zaměstnání již 93 procent absolventů. Vyplývá to z výsledku průzkumu, který Masarykova univerzita pravidelně provádí mezi absolventy magisterského prezenčního studia po roce až dvou letech působení v praxi. Do průzkumu se zapojilo celkem 2041 absolventů, tj. 47 procent všech, kteří studium úspěšně ukončili v letech 2007 a 2008.

Sexuologie má svoji novou bibli. Několik desítek předních českých odborníků se spojilo, aby vytvořili multidisciplinární knihu pokrývající všechny aspekty tohoto oboru. Jedním ze spoluautorů publikace nazvané jednoduše Sexuologie byla i psychiatrička a sexuoložka působící na Lékařské fakultě MU Alexandra Žourková. O sexu se podle ní ale všude mluví až příliš. „Když se neustále opakuje, že každý má právo na sexuální uspokojení, tak to může napáchat spoustu škod,“ míní Žourková.

Příběhů o osudech rytířských duchovních řádů jsou zejména v posledních letech doslova plná knihkupectví. A o tom, že existoval nějaký řád templářských rytířů, ví snad každý. Většinou však jen díky záhadologickým spekulacím spojeným s tajemnými rituály, ztraceným věděním Východu a křesťanskými artefakty.

Přibližně 1 350 lékařských i nelékařských pracovníků se koncem dubna sjelo do Brna, aby na dvou konferencích debatovali o rakovině a nejnovějších trendech v jejím léčení. Konaly se totiž 34. Brněnské onkologické dny. Nezůstalo však jen u diskuse odborníků. Studenti lékařské fakulty z organizace IFMSA, Mezinárodní federace studentů medicíny, se informace o nádorových onemocněních pokoušeli dostat co nejblíže k obyčejným lidem. Tři dny mluvili o rakovině s těmi, kdo procházeli atriem Velkého Špalíčku.

Jsou zvyklí pracovat, plnit každý den spoustu povinností, které se zaměstnáním souvisejí, a dělají to tak třeba čtyřicet let. A najednou odejdou do důchodu, povinnosti odpadnou. Pro psychiku seniorů je přechod do penze velkou zkouškou. Někteří ani v důchodu nechtějí jen nečinně sedět doma, jiní si zase chtějí splnit přání, na která dřív nebyl čas. Takové jsou hlavní důvody, proč se hlásí na univerzitu třetího věku. Ta, která funguje na Masarykově univerzitě, letos slaví dvacáté výročí.

Ačkoliv je Věře Trávníčkové 77 let, její rodina od ní přesto občas může slyšet: „Jdu do školy.“ Paní Trávníčková patří mezi třináct tisíc seniorů, kteří studovali či studují na univerzitě třetího věku při Masarykově univerzitě. Přednášky navštěvuje od jejich úplného počátku, tedy už dvacet let. „Od začátku jsem studium velice prožívala a vždycky jsem si vážila toho, že se můžu i v důchodu vzdělávat na tak vysoké úrovni,“ říká Trávníčková.

„Franz Werfel je nejen pevnou součástí literární a kulturní vizitky naší země, také werfeliánky a werfeliáni jsou vyslanci literatury a kultury naší země,“ řekla ve svém projevu rakouská spolková ministryně pro vědu a výzkum ao.Univ. -Prof. Dr. Beatrix Karlová při ministerské recepci  konané 16.  dubna v rámci dvoudenní germanistické konference Franze Werfela. Stipendium Franze Werfela je určeno pro mladé univerzitní učitele v zahraničí, kteří se ve svém výzkumu zabývají rakouskou literaturou. Stipendium je podle ministryně „služebně nejstarší stipendijní program ministerstva pro vědu a zároveň nejúspěšnější stipendijní program v oblasti mezinárodní mobility.“