Téma

Případ studenta fakulty sociálních studií, který vložil naskenovanou knihu do Poskytovny v Informačním systému MU (IS) a z podnětu pedagogů byl předvolán před disciplinární komisi, vyvolal v akademické obci Masarykovy univerzity nemalý rozruch a otevřel řadu otázek. Mimo jiné, jak je to vlastně s vystavováním studijních materiálů na ISu.

Lidé ve všech dobách mají tendenci myslet si, že právě jejich epocha je něčím výjimečná a přelomová. Lidstvo na přelomu 20. a 21. století má ale důvodů, proč si myslet, že prožívá něco zlomového, zase o trošku víc než předchozí generace. Internet a další nová média zásadně proměňují fungování celé společnosti daleko rychleji, než se mění její pravidla. Jednou z oblastí, v nichž se odehrává tato kolize, je ochrana duševního vlastnictví. „Dochází ke střetu rozdílných, ale zcela legitimních požadavků,“ soudí právník Eduard Szattler, který je odborníkem na právo duševního vlastnictví.

Pro některé moderní šlechtitelská metoda, pro jiné hrozba a hra člověka na Stvořitele. Genetické modifikování organismů vyvolává už po desetiletí diskuse a stává se často i předmětem mnoha protestů. Co vlastně geneticky modifikované organismy jsou a jak se připravují? Kde nacházejí praktické využití? Proč některé jejich existence děsí a jaká fungují bezpečnostní opatření při nakládání s nimi?

Přesně sto let uplynulo 8. března od doby, kdy se začal slavit Mezinárodní den žen. Někde se připomínal jako vyjádření respektu a lásky vůči ženám, jinde se zdůrazňoval prvek oslavy výdobytků žen na poli ekonomické a politické rovnoprávnosti. V tomto ohledu mají ženy v řadě zemí jistě co oslavovat. Za posledních sto let se jim v západních společnostech podařilo v mnoha ohledech dosáhnout rovnosti s muži.

Ministerstvo školství vydalo začátkem roku příručku nazvanou Kultura genderově vyváženého vyjadřování, která se snaží podat návod, jak koncipovat promluvy a texty tak, aby nedocházelo k diskriminaci žen. Příručka však tím, jak se snaží zasahovat do užívání jazyka, vyvolává rozporuplné reakce.

Sto let od vyhlášení Mezinárodního dne žen ostavili na fakultě sociálních studií. A poselství celé akce? „Chtěly jsme připomenout, že lidská práva nebyla vždy samozřejmostí pro všechny skupiny obyvatel a že ženy se za ně musely dost dlouho a hlasitě zasazovat, než si je vybojovaly,“ uvedla za pořadatelky Lucie Jarkovská z katedry sociologie.

Téma genderové rovnosti je velice obsáhlé. Zahrnuje politickou participaci žen, diskriminaci na základě pohlaví, reprodukční práva, násilí na ženách a další a další oblasti. Ve svém úvodníku se zaměřím na postavení žen na trhu práce, tématiku, které sice veřejnost věnuje větší pozornost než některým dalším problémům, ovšem stále se na trhu práce setkáváme s výraznými nerovnostmi.

„Tak za rok na shledanou,“ smál se Jindřich Nestler, člen právě rozpuštěné Dělnické strany (DS), dnes volební lídr Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) v Libereckém kraji, když odevzdával průkazku úřednici u východu Nejvyššího správního soudu.

Jedni problém bagatelizují, druzí zvedají nad hlavu varovné transparentypřipomínající holocaust. Ať si o reálném nebezpečí, jaké s sebou nesou pravicoví extremisté a neonacisté, myslíme cokoliv, volební preference v únoru rozpuštěné Dělnické strany poukazují na to, že i v České republice se dokážou rozvinout organizace, které umí v pravý čas zahrát na citlivé struny lidské povahy, jako je strach z cizího a odlišného.