Téma

Předseda Svazu osvobozených politických vězňů a pozůstalých Oldřich Stránský je jedním z mála pamětníků, kteří přežili pobyt v koncentračním táboře Osvětim-Březinka. Strašlivou zkušenost mu dodnes připomíná číselné tetování na předloktí, kterým nacisté vězně označovali. Nejen proto patří mezi ty, kdo nejusilovněji upozorňují na rostoucí vliv a aktivitu neonacistů v Česku. Koncem února představil na fakultě sociálních studií jako autor scénáře dokument s názvem Zatemněná demokracie, jenž na tento nežádoucí společenský jev poukazuje. Téměř 65 let poté, co Osvětim osvobodili vojáci Rudé armády a skončila druhá světová válka, sledoval on i zcela zaplněná posluchárna autentické záběry pochodujících sympatizantů nacismu. A znovu poslouchal výkřiky: „Židi do plynu!“

Jednou z podstatných oblastí, v nichž se může projevovat ekologické chování organizace, je podpora alternativních způsobů dopravy. Budovy univerzity jsou prakticky bez výjimky dobře dostupné městskou hromadnou dopravou a zpravidla také umožňují ukládat kola. Stojany je možné najít třeba před fakultou sociálních studií nebo před budovami přírodovědecké fakulty v areálu na Kotlářské. Na kole se ale dá vydat i do kampusu. „V některých pavilonech jsme nainstalovali stojany na kola do suterénů. Další možnost pro uložení kol je v nové budově fakulty sportovních studií, kde byla zřízena kolárna,“ uvádí ředitel Správy Univerzitního kampusu Bohunice Pavel Brančík.

I když někteří mají pocit, že pozornost, jaké se v posledních letech dostává ochraně přírody a environmentálním problémům, je jen módní hysterie, environmentalisté stále varují: Jsme sotva na začátku zavádění opatření, která budou nutná pro udržení kvalitního života lidské civilizace. Ta se totiž rozrostla do rozměrů, které při vzrůstající spotřebě není planeta Země schopná dlouhodobě pojmout. Slovy filozofujícího ekonoma Kennetha Bouldinga: „Věřit v možnost neomezeného růstu v omezeném prostředí může jenom blázen – nebo ekonom.“

Globální oteplování je pro média oblíbené téma. Lidé se o něj zajímají, vyvolává diskuse. Ty podnítily především dvě zprávy z poslední doby. Jedna o tom, že si vědci posílali e-maily, v nichž se domlouvali na falšování výsledků, druhá, že se klimatologové spletli a himálajské ledovce neroztají do roku 2035, ale až kolem roku 2350.

Dva mí bratislavští kolegové, kteří od roku 2003 dělají každoroční průzkumy, jak a co čte slovenská populace, se neshodnou v základním názoru na čtení. Pro Pavla Rankova spíše než kontakt s knihou je podstatné, že se čte umělecká literatura. Pokud ztrácíme její čtenáře, což naznačují trendy poslední doby, tak ztrácíme lidi s velmi dobrým poměrem ratia a emocí; čtení odborné knihy je zcela jinou disciplínou. Peter Valček proti tomu soudí, že by se mělo číst cokoliv, neboť např. i čtenář odborné literatury není z kulturního hlediska o nic méně hodnotný než čtenář beletrie.

Informatik, lékař-spisovatel, odborník na současné umění a absolventka Filozofické fakulty MU píšící o literatuře na serveru iliteratura. Těm všem jsme položili jednoduchou otázku z titulku.

Nejdřív ohrožovaly jejich místo v lidských žebříčcích oblíbenosti noviny, potom nastoupil rozhlas, který brzy vystřídala televize, a teď aby se knížky třásly před masovou oblibou internetu. Atak všech předchozích útočníků knihy, a čtení vůbec, přečkaly. A podle odborníků to vypadá, že se jim to podaří i v konkurenci celosvětové počítačové sítě. Do budoucna není otázkou ani tak, zda knihy přežijí, ale v jaké podobě budou dál žít.

Bědovat nad upadajícím zájmem o knihy patří k oblíbeným způsobům, jak lámat hůl nad nejmladšími generacemi. Jak je to ale doopravdy s českou čtenářskou a knižní kulturou a úrovní současné literatury? Podle Miroslava Balaštíka, šéfredaktora literárního časopisu Host a vyučujícího české literatury na filozofické fakultě, to s čtením knih v Česku tak zlé nebude, i když současní spisovatelé podle něj mnoho zajímavého nepředvádějí.

Terorismus, zneužití bankovních karet nebo dětská pornografie – to jsou jen některé typy zločinů, které se v posledních letech dostaly i na internet. Síťové IT technologie ale přivedly na svět i zcela specifické a nové zločiny. Mezi ty, které se týkají většiny uživatelů internetu po celém světě, patří nelegální stahování a sdílení dat. Na své řešení tento problém teprve čeká, a to nejen po právní stránce. Může mít totiž vliv na to, jak bude vypadat internet budoucnosti.

Snaha odpojovat uživatele od internetu na základě podezření z nelegálního stahování nebo tendence k rušení anonymity jeho uživatelů. To všechno jsou reakce na nelegální šíření autorským zákonem chráněných dat, které vyvolávají debatu o budoucnosti internetu a otázky jak nebo jestli vůbec je potřeba ho měnit. „Když z internetu odstraníte anonymitu, lidi se začnou chovat slušněji,“ míní publicista Miloš Čermák, který se zabývá novými médii.