Téma

S tím, jak se velká část života společnosti přesouvá na internet, je kyberkriminalita nejen v oblasti práva stále skloňovanějším termínem. Vyvolává totiž řadu otázek, na které nejsou jasné odpovědi. Jedním z velkých problémů, je fakt, že rozšířený způsob užívání informačních technologií dělá dle zavedených měřítek zločince z velké části jejich uživatelů. Myslí si to aspoň Aleš Završnik z kriminologického institutu v Lublani, který se v listopadu na Právnické fakultě zúčastnil mezinárodní konference Cyberspace.

Je to dost let na to, aby dospěl člověk, a zdá se, že skoro stejně dlouho zrají i historická údobí. Naše společnost mohla zaznamenat jistou kompaktnost několika dvacetiletí. Byla to demokracie první republiky, v níž se dokázalo tolik, že máme ještě teď na co navazovat, ba i co dohánět. Ne snad materiální blahobyt, ale hodnoty, na nichž se náš stát budoval: úcta k pravdě, práci a poctivému úsilí, smysl pro slušnost a čest, ale především ono masarykovské nebát se a nekrást. Díky těmto hodnotám bylo prvních dvacet let republiky tak silných, že i generace, které je už nezažily, dokázaly v jejich duchu zaujmout postoje nejen k fašismu, ale i k pozdějšímu totalitnímu režimu. Ten ve svém prvním dvacetiletí zničil všechny fungující pilíře zdravé společnosti a vinou zmrzačené justice i životy a zdraví tisíců lidí.

Vyplývá to z dlouhodobé studie zaměřené na hodnotové proměny Čechů za posledních dvacet let. Jedním z jejích prvních výstupů je publikace Hodnoty a postoje v ČR 1991–2008, která právě vychází. Některé ze závěrů výzkumu prozradil koordinátor projektu, sociolog Ladislav Rabušic z Fakulty sociálních studií.

Kdyby se skládala mozaika, která by měla pomoci podat obrázek o vývoji České republiky ve 20. století, nechyběly by v ní dílky jako druhá světová válka, komunistický režim nebo sametová revoluce. Tytéž dílky by z velké části charakterizovaly i život prvního rektora Masarykovy univerzity, který do úřadu nastoupil po pádu komunistického režimu, Milana Jelínka.

Je tomu dvacet let, co se česká společnost začala měnit v demokratickou. 17. listopadu 1989 zasáhly policejní jednotky proti pokojné pražské demonstraci studentů a odstartovaly tím proces, který vedl k pádu komunistického režimu nebo vzniku samostatné České republiky. Od začátku se na něm z velké části podíleli vysokoškoláci. Stávkovali, demonstrovali a vybízeli ostatní, aby se k projevům odporu vůči komunistům také přidali. Výjimkou nebyli ani ti brněnští. Zvlášť posluchači Filozofické fakulty Masarykovy univerzity měli velký podíl na tom, jak se revoluční duch šířil v Brně.

Byl 17. listopad 1989. Pokojná pražská demonstrace u příležitosti 50. výročí studentských manifestací v Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939 skončila násilným zásahem policie. To vyvolalo odpor vůči komunistickému režimu a vyústilo v jeho pád. Změny, které nastaly, se týkaly i vysokých škol. Na Masarykově univerzitě sehrála významnou roli v jejich prosazování Filozofická fakulta a její studenti.

Bědování starších ročníků nad apatičností a zhýralostí těch nejmladších členů společnosti je asi typické pro každou dobu a každý střet generací. Jedněmi z těch, kteří zažitý stereotyp o nic se nezajímajících mladých lidech spolehlivě vyvracejí, jsou studenti zapojení do organizace Inventura demokracie. Ta vznikla v Praze a na úrodnou půdu narazila i v Brně. Studenti z celé země se nakonec začali zamýšlet nad stavem současné společnosti.

Slovní spojení politický marketing se poprvé objevilo v roce 1956 v článku amerického politologa Stanleyho Kelleyho. V době, kdy Češi prožívali těžká padesátá léta a žili v komunismu, Američané už vedli politické kampaně s cílenými útoky na oponenty.